Živá strava musí být základem jídelníčku

Živá výživa je zabezpečena převážně potravinami rostlinného původu. Ze živočišných se doporučuje výhradně mléko a med. Zastánci živé výživy hovoří o tom, že musí být strava zajištěna především těmi potravinami rostlinného původu. Ovšem proti tomuto pravidlu mluví naše návyky a především ten náš největší nepřítel a to je chuť. Nemůžeme už dnes vědecky zdůvodnit způsob nesprávné výživy, a příčina proč to obhajujeme je, že jsme na to zvyklí a že nám to chutná. Tato výživa je živá proto, že je v ní zachováno to, co skýtá živá příroda. Dostáváme ji přímo z ruky přírody. Pro ty kdo mají zahrádku je nejideálnější jíst plodiny, kterými nás Stvořitel tak bohatě obdařil, přímo z keře přímo do úst. To je vlastně základní princip zdravé výživy.

Zásady stravování

Ovšem tady je ještě důležité aby se půda obdělávala biologicky, hnojila pouze humusem, který vznikne kompostováním odpadovým organických látek. Na tom velmi záleží. Do jídelníčku živé stravy, patří také mimo ovoce a zeleniny, ořechy, obilniny, mléko, med. Velice zvláštní je, že již Hippokrates v roce 424 před Kristem říká : „Váš pokrm nechť je vašim lékem." Člověk původně tvořil biologickou jednotu s přírodou. Všechno tady bylo v dokonalém souladu, ale jakmile začali lidé nesprávně ovládat přírodu, tak způsobili narušení té rovnováhy. V souvislosti s rozvojem průmyslu a plnohospodaření vzniká v životním prostředí mnoho škodlivin, o tom zde není potřeba hovořit. Tyto škodliviny působí negativně a narušují biologickou rovnováhu na úkor člověka a v souvislostí s tím vznikají choroby civilizace.

A jaké ztráty vlastně člověk má když se živí převážně vařenou stravou? Moderní lékaři, zabývající se racionální výživou nazývají tu výhradně vařenou stravu stravou mrtvou. Z této stravy se především ztrácejí vitamíny C a B2 a ještě mnohé jiné látky, které jsou biologicky velmi aktivní. Tyto látky jsou nazývány termolabilními látkami, to znamená že jsou vařením, pečením, smažením narušovány. K těmto termolabilním látkám patří auxony, auxiny, termony, gamony a enzymy. Auxony jsou potřebné pro růst a vývoj. Nazývají se růstovými stimulátory. Auxiny jsou rostlinné hormony. Termony jsou látky, které mimo jiných látek mají vliv na pohlaví oplodněné buňky. Jejich přítomnost a koncentrace ještě s jinými faktory určují pohlaví. Gamony mají přímo vztah ke schopnosti oplodnění.

Vliv baktericidních látek

Kromě těchto látek, tak se ničí také látky baktericidní. Jsou to tzv. Fytoncídy. Najdeme je v cibuli, v česneku, ve křenu, v listové zelenině a velkém množství jsou také zastoupeny v banánech. A proto, když my cibulku převážně smažíme a když také zeleninu příliš dlouho vaříme, pečeme, dusíme, tak vlastně zbavujeme naši výživu těchto ochranných látek. Co je zajímavé, tyto ochranné látky - fytoncidy, jsou pro naše zdraví nesmírně důležité, protože jsou v mnohém daleko lepší při různých infekčních onemocněních než třeba antibiotika. Například jestliže užíváte česnek při rýmě, nachlazení, chřipce nebo při angíně, obzvláště když se užívá v teplém mléce, tak je tady jedna veliká výhoda oproti antibiotikům, že na tyto baktericidní látky si naše tělo nezvyká a můžeme je tedy užívat neustále a mají v případě infekce trvalé účinky.

Zajímavé je, že ta živá výživa je nejenom daleko zdravější, ale je také i ekonomicky výhodnější, protože tepelná úprava je spojena s velikou potřebou energie. Pokud se stravujeme vařenou stravou, měli bychom alespoň před každou vařeným jídlem sníst 10% stravy syrové, protože kromě toho, že si zachováme ty termolabilní látky, tak také zabráníme, aby v našem organismu vznikala leukocytoza trávení - to znamená nedochází ke zmnožení bílých krevních tělísek.

Vliv enzymů

Další důležitou částí živých rostlin jsou enzymy. Jsou to specifické biokatalyzátory, bílkoviny, které urychlují již v nepatrném množství koncentraci chemické reakce v živém organismu. Tyto enzymy vznikají v živých buňkách, jsou vlastně základní hmotou živé hmoty. Enzymy spolu s vitamíny konají důležitou práci v našem organismu, ony jsou ve skutečnosti ještě důležitější z určitého hlediska než vitamíny. V lidském těle jsou dva druhy enzymů. Především jsou to eutogamy. Ty jsou vytvářeny trávícími žlázami a usměrňují trávení. A potom druhý druh těch enzymů jsou exogamy a to jsou ty vlastní enzymy, které v našem těle řídí a vykonávají ty nejsložitější úkoly a zvláště provádějí v buňkách látkovou výměnu. Z toho už je jasné, že enzymy jsou nesmírně důležité a získáváme je jen ze živé stravy. Důležitým faktem je, že se enzymy starají o to, aby měly buňky zdravé prostředí, aby krev byla řádně očisťována a tak bychom mohli pokračovat ve výpočtu jejich úlohy.

Vliv syrové stravy

Pro tyto důvody je syrová strava nesmírně důležitá. Poskytuje člověku větší energetický potenciál, větší vytrvalost, větší obranyschopnost proti nemocem a dokonce lékaři říkají, že způsobuje také dokonalou očistu krve, takže má vliv i na vzhled, čili na krásu, jak větší schopnost zamezení tvoření se žlučových, močových, ledvinových kaménků a také těch nešťastných výrustků na páteři, kterými dnes trpí značná část lidstva. Čím je člověk mladší, tak tím je jeho tělo na enzymy bohatší, stárnutím jich ubývá a proto je velice důležité, aby zvláště lidé v pokročilejším věku užívali hodně živé stravy. Zarážející je názor lékařů, kdy je většinou starším lidem doporučováno nejíst syrové ovoce, ale hodně kompotu, ne syrovou zeleninu, ale hodně upravovanou. To je vlastně veliké nedopatření. Podle posledních výzkumů právě se stoupajícím věkem člověk potřebuje daleko více syrové stravy.

Když bychom se tady podívali, jaká vzniká největší škoda z nedostatku enzymů, tak zajistíme, že je to znehodnocení výživných solí, jako je kalcium, fosfor, síra, železo, hořčík atd. Chemik vám sice řekne, že žádné výživné soli se vařením neničí, to je pravda, ale to co po uvaření zeleniny a dušení ovoce schází, to jsou právě ty fermenty, neboli enzymy a bez nich nemohou být výživné soli v tělesných buňkách správně přeměněny. A potom, jelikož jsou z větší částí znehodnoceny, tak místo aby nám prospívali, tak tvoří nebezpečné nánosy.

Zajímavostí je, že podle statistiky světové organizace pro zdraví je asi 172 nemocí, které vznikají následkem alchymie v naší kuchyni. To je bezpečně zjištěno. Zajímavé je, že ve výzkumných ústavech se zkoumají také účinky aditiv na pokusných zvířatech. Bylo zjištěno, že pokusná zvířata, která dostávají čistě vařenou stravu, kupříkladu při pokusech s myšmi, že myš sedí nehybně, ztrácí všechnu srst a je to jenom v důsledku toho, že je živena převážně vařenou stravou. Měli bychom si uvědomit, že ve skutečnosti ta původní strava, kterou Stvořitel člověku dal, je ta nejideálnější a že pokud je v našich možnostech, měli bychom se k ní opět vrátit.

Původní strava lidí

Všechny ty rady a naučení, mají svůj původ v knize knih - Bibli. Tato kniha obsahuje nejstarší a nejvzácnější zdravotní rady. Navíc jsou to zdravotní rady, které nikdy nemusely být opravovány, zatímco ti, kteří studují obor výživy, po mnoha výzkumech a opět nových poznatcích museli své názory doplňovat nebo opravovat. Lidstvu to trvalo několik tisíc let než přišlo k poznání, že ta nejideálnější strava je živá strava, živá výživa. A jsem velice vděčná, že tím se vlastně lidstvo vrací k tomu původnímu jídelníčku, který Stvořitel dal lidské rodině hned na počátku. „Řekl ještě Bůh: Aj dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváří vší země, a všeliké stromoví. (na něm jest ovoce stromu), nesoucí símě, to bude vám za pokrm." (1.Mojžíšova 1,29 )

To co přišlo potom do jídelníčku lidské rodiny, je vlastně důsledek odklonění se od Božích rad, od Božího zákona a mohli bychom říci, že ta nezdravá výživa je vlastně dědictvím přestoupení Božích zákonů. Nemoc nepřichází nikdy sama o sobě a zajímavé je, že pokrokoví lékaři v oboru zdravé výživy říkají naprosto jednoznačně, že už je nejvyšší čas, abychom přestali hovořit, že nemoc na nás posílá Bůh, že nemoc je vlastně přestoupením jak fyzických, ale také i mravních zákonů. Když bychom se podívali blíže na nemoc, tak bychom to z lékařského hlediska museli posuzovat tak, že nemoc je vlastně snaha přírody osvobodit naši soustavu od stavu, který vznikl trvalým přestupováním přírodních zákonů. A to první co je potřeba je poznat příčinu nemoci, odstranit ji a pomoci přírodě v jejím úsilí, aby odstranila znečištění a obnovila správný stav tělesné soustavy

Dnešní psychosomatická medicína přichází k zajímavému závěru, který má opět základ v Bibli. Tito lékaři hovoří, že nestačí léčit ledviny, játra či žaludek, že nemůžeme léčit jednotlivé orgány člověka, ale že je třeba přistupovat k člověku jako celku, protože nemoc je vlastně projevem narušení celé lidské bytosti a lékaři hovoří, že je třeba brát člověka jako tělo, duši a ducha. Přesně o tom také hovoří apoštol Pavel v jedné ze svých epištol.

Text: Zpracováno podle přednášek Marie Vavříkové - Ziskejzdravi.cz